Dnes si připomínáme již 20. výročí od dosud největší optimalizace linkového vedení v historii karlovarské MHD. K úpravám linkového vedení sice dochází průběžně, optimalizace linkového vedení v roce 1999 však byla svým rozsahem zcela výjimečná.

Samotné optimalizaci předcházely dlouhé přípravy už od poloviny roku 1998. Zajímavostí je fakt, že primárním důvodem, který optimalizaci vyvolal, byla plánovaná výstavba tzv. "Pasáže Ohře" - víceúčelové budovy na ploše poblíž městské tržnice, v jejímž přízemí se měly nacházet nástupiště linek MHD. Z kapacitních důvodů pak bylo nutné, aby u Tržnice končilo co nejméně linek, a tak vznikla potřeba jejich optimalizace. Další důvody jsou pak už celkem očekávané - jedním z nich byl například i požadavek na úsporu dotací na provoz MHD, tedy unížení najížděných kilometrů.

Plánované Pasáže Ohře jsme se sice nikdy nedočkali, optimalizace však ano. Protože byl v roce 1999 internet teprve "v plenkách", musela se informovanost občanů řešit jinými způsoby. A tak se již začátkem roku 1999 objevily na všech zastávkách MHD návrhy jízdních řádů a v Radničních listech vyšel anketní lístek, na kterém se cestující mohli k plánované optimalizaci vyjádřit. Podnik (tehdy ještě ČSAD-MHD Karlovy Vary) obdržel kolem stovky lístků a několik připomínek bylo ještě dodatečně zapracováno.

Další zajímavostí je například to, že původní termín pro spuštění nového linkového vedení byl 1.4.1999, ale aby to nevypadalo jako aprílový žert, byl termín posunut na 6.4.1999. A tak nadešlo povelikonoční úterý 6.4.1999, kdy linkové vedení karlovarské MHD zcela změnilo svou tvář. Ze změn jmenujme například zcela novou trasu linky č. 5 (Bohatice - Tržnice - Otovice), přesměrování linky č. 6 na Starou Kysibelskou, prodloužení linky č. 9 až do Čankova (Dvory II - Tržnice - Čankov), prodloužení linky č. 10 z Lidické až do Tašovic a linky č. 14 ze Sedlece až ke Garážím MHD. Poprvé v historii karlovarské MHD vyjely i noční linky, označené 51 a 52.

Velkým přínosem optimalizace linkového vedení bylo stanovení pravidelných intervalů do jednotlivých směrů a provázanost jednotlivých linek. A tak se cestující dočkali značného zlepšení obslužnosti - například od Tržnice směrem k Pivovaru jel ve špičce autobus každé 2 až 3 minuty, směrem k Drahomíře každých 6 minut, na Vyhlídku, Lidickou, Moskevskou či do Staré Role každých 7 - 8 minut. O takovýchto intervalech se nám dnes už jen může zdát.

Přestože v následujících letech sem tam probíhaly nějaké úpravy linkového vedení, stále je dodnes jeho základem optimalizace z roku 1999. Kromě rozvoje MHD (např. z důvodu otevření nových supermarketů), docházelo i k častým škrtům a omezením (zejména z úsporných důvodů), a tak se pravidelné intervaly na mnohých místech prodloužily, na některých místech dokonce pravidelné intervaly zanikly (např. směrem na Vyhlídku, kam jezdí linka č. 2 po 15 minutách, zatímco linka č. 13 po 20 minutách), což je samozřejmě cestující veřejností vnímáno negativně.

Závěrem lze zcela jistě konstatovat, že karlovarská MHD by si po tolika letech zasloužila novou optimalizaci. Její provedení však naráží na nízký objem kilometrů, objednávaných Magistrátem města (mimochodem jeden z nejnižších v přepočtu na 1 obyvatele v porovnání s ostatními krajskými městy v republice). Pilířem optimalizace by mělo být sjednocení intervalů do jenotlivých oblastí, a toho lze dosáhnout buď tím, že se na lince s horším intervalem tento zlepší (což ale znamená nárůst km), nebo se na lince s lepším intervalem tento zhorší (což ale znamená zhoršení v oblasti, kde už jede linka sama). Případně kompromis, který je ale zase o tom, že někde se něco zlepší a jinde zase zhorší.

Uvidíme, jak se s danou výzvou město popasuje.