O víkendu 9. a 10. září 2023 se uskutečnil 29. ročník cyklistického závodu K293 tour. Na start závodu do Kralovic na severním Plzeňsku se dostavilo 36 účastníků a ti vytvořili 10 družstev:
1. Karolina Tichá, Kristýna Tichá, Lucie Fošenbauerová, Štěpán Rosenkranz, Kamila Hofmanová
2. Helena Nyklová ml., Vít Matoušek, Jan Nykl
3. Martin Míček, Jakub Mráz, Jakub Votápek, Richard Melichar
4. Hana Regnerová, Albert Regner, Jana Petrůjová, Vlastimil Petrůj
5. Kamil Kalaš, Milan Jakubčík, Jiří Bohdanecký, Alena Kreslová
6. Helena Nyklová, Petr Nykl, Eva Sedláková
7. Martin Procházka, Šimon Procházka, Zbyněk Tlučhoř, Petr Brož
8. Dita Lorencová, Václava Jeřábková, Jana Cíglerová, Matěj Kundrát
9. Lukáš Kopecký, Tereza Kopecká, Jakub Kopecký
10. Petra Bohdanecká, Václav Bohdanecký
Za krásného slunečného počasí, které vydrželo po oba dva dny závodu, se začalo startovat o již tradiční desáté hodině. První úsek trasy vedl převážně lesní cestou do Plasů, kde na závodníky čekala hned dvě pořadatelská stanoviště. Na tom prvním měli za úkol složit malou Rubikovu kostku (2 x 2 kostky). S tímto úkolem se nejlépe popasovalo družstvo č. 1, jehož členovi se podařilo kostku složit během několika málo vteřin. Následovala návštěva plaské ZOO, kterou bylo potřeba ke splnění zvláštního úkolu v podobě odpovědí na otázky celou projít. Prohlídku ZOO žádná ze skupin nevynechala, a tak byla úspěšnost na tomto stanovišti stoprocentní.
Z Plasů se závodníci vydali podél řeky Střely do nedalekých Nebřezin, kde na ně čekalo na zdejším místními obyvateli pojmenovaném „Fernetovém náměstí“ stanoviště se slunečními hodinami, které kromě času ukazovaly i aktuální měsíc v roce. Následoval prudký stoupák na vrchol, na kterém se v obálce schovávala otázka na zmíněné náměstí. Většina skupin si ale cedule se jménem všimla, a tak pro ně nebylo nutné se vracet zpět. Odměnou za dlouhé stoupání byl následný pohodový úsek lesem s převážně klesající trasou, který závodníky dovedl k rozhledně u obce Dobříč.
U rozhledny čekalo na závodníky další pořadatelské stanoviště, kde bylo za úkol provést tyčku s okem kolem různě zahnutého drátu, aniž by se tohoto drátu dotkli. Úkol nebyl úplně jednoduchý. Někomu se nepodařilo dostat ani do třetiny, nakonec se ale celkem čtyřem družstvům podařilo dostat až na konec, z nichž nejlepšího času dosáhlo družstvo č. 4 (jednu minutu a deset vteřin). Do tohoto stanoviště už ale nedojeli úplně všichni - Matěji Kundrátovi se na kole ulomila šlapka a po několika marných pokusech sehnat někoho, kdo mu přiveze náhradní šlapky nebo jiné kolo, závod vzdal. Družstvo č. 8 se tak smrsklo ze 4 na 3 členy.
Následoval sjezd přes Jarov do Chotiné, lesní cesta přes kopec do obce Nynice a opět sjezd až k Berounce. Zde na závodníky čekalo překvapení v podobě cesty přívozem na druhý břeh. Vzhledem k poloze u řeky bylo po tomto zážitku opět nutno vystoupat na kopec, poté ale závodníky čekala pohodová cesta až do města Radnice. Cestou se ovšem ještě zdrželi ve Vranovicích, kde je na zdejším pohádkovém statku čekal úkol v podobě hledání schovaných skřítků na čas.
V Radnicích se většina družstev občerstvila a následně se vydala severním směrem do obce Lhotka. Zde na účastníky čekalo poslední pořadatelské stanoviště první etapy v podobě 7 otázek, převážně ohledně pohádek. Otázky byly ale hodně těžké, a tak zde byla úspěšnost správných odpovědí jen 29 procent. Nejlepšího výsledku zde dosáhlo družstvo č. 8. Následoval poslední úsek první etapy, který závodníky přivedl opět k Berounce, a to v obci Liblín, kde bylo zajištěno ubytování.
V první etapě se nejlépe vedlo družstvu č. 4, dále družstvu č. 3 a o třetí místo se s rozdílem pouhých 2 bodů přetahovala družstva č. 7 a 10. Po večeři došlo k vyhlášení výsledků a volná zábava se pro některé protáhla až do 2. hodiny ranní.
I přes očekávaný začátek druhé etapy do kopce startovali závodníci s dobrou náladou. Od Berounky bylo nutné vyjet kopec přes obec Kozojedy až k následující obci Brodeslavy. U ní čekalo na závodníky první pořadatelské stanoviště, na kterém si poslechli deset hudebních ukázek a úkolem bylo poznat jednotlivé interprety. Nejlépe se zde vedlo družstvu č. 4, které poznalo 9 z 10 interpretů.
Následoval celkem pohodový úsek do Chříče, kde účastníci navštívili zdejší pivovar a mohli zde ochutnat jedno z místních piv – například Pazdrát, na který měli v prospektu kontrolní otázku. Dále trasa pokračovala lesem k Machovu statku, kde na závodníky čekaly hned dva úkoly. Prvním byly hody šipkami na terč, druhým bylo odhadnout plochu zdejšího bazénu. Tu většina družstev podceňovala, když se tipy pohybovaly mezi 380 a 700 m2, zatímco správná odpověď byla 850 m2. Nejblíže bylo se svým tipem 700 m2 družstvo č. 2, v šipkách se prozměnu nejlépe dařilo družstvu č. 4.
Od Machova mlýna následovala technicky náročná cesta k hradu Krakovec – sice po rovině, ale se spoustou překážek a zarostlá kopřivami. U hradu se většina skupin posilnila ve zdejší hospodě (včetně pořadatelů) a trasa pokračovala do obce Čistá, za kterou čekalo na závodníky již poslední pořadatelské stanoviště. K jeho úkolu pořadatelé využili jednu z tabulí zdejší naučné stezky a závodníci zde měli poznat 12 nakreslených drobných živočichů. Nebylo to ale tak úplně jednoduché, protože bylo potřeba říct nejen rodové jméno, ale i druhové. Nejlépe se zde vedlo družstvům č. 1 a 5.
Z Čisté už trasa směřovala z větší části lesní cestou do cílových Kralovic, kam dorazily všechny skupiny včas, a tak se nemuselo čekat moc dlouho na konečné výsledky. O první místo spolu sváděla boj družstva č. 4 a 3, která nakonec i ve druhé etapě zopakovala své umístění z etapy první, a tak bylo o vítězi rozhodnuto celkem jasně, když nejlepšího výsledku dosáhla čtveřice Hana Regnerová, Albert Regner, Jana Petrůjová a Vlastimil Petrůj. Za zmínku stojí i těsné uhájení třetího místa družstvem č. 7 před družstvem č. 10 o pouhé 2 body.
