Ve dnech 13. a 14.9.2003 se uskutečnil již 9. ročník cyklistického závodu K293 TOUR. Start první etapy proběhl po vzoru 8. ročníku opět na osvědčeném místě v restauraci U Doubku v Karlových Varech, a tak se závodníci mohli před prvním soutěžním šlápnutím do pedálů náležitě posilnit tekutou i tuhou stravou. Přestože ještě týden před konáním závodu bylo přihlášeno sotva 10 závodníků, na start se jich dostavilo rekordních 21, čímž byl o  jednoho překonán počet z 6. ročníku. Šestému ročníku ovšem zůstává ve statistických žebříčcích stále první příčka v počtu zúčastněných družstev, protože letošních 21 závodníků vytvořilo „pouze“ 7 družstev, oproti osmi v 6. ročníku. Kromě organizátorům soutěže důvěrně známých tváří „štamgastů“ závodu K293, kteří se účastnili již poněkolikáté, se dostavilo na start i 7 závodníků zcela nových, pro které byl letošní ročník jejich prvním soutěžním.

Vytvořená družstva měla následovné složení:
družstvo č. 1 – Roman Švec, Kamila Hofmanová;
družstvo č. 2 – Petr Nejtek, Petr Nejtek ml., Ivana Nejtková, Zbyněk Tlučhoř;
družstvo č. 3 – Jan Nykl, Helena Nyklová 2, Tereza Němcová;
družstvo č. 4 – Richard Melichar, Alena Kostková, Michaela Srpová;
družstvo č. 5 – Jakub Votápek, Martin Míček, Tomáš Gajar;
družstvo č. 6 – Vladimír Mencl, Hana Menclová, Albert Regner;
družstvo č. 7 – Lubomír Polák, Martin Dvořák, Prokop Linert.

Počasí se opět celkem vydařilo – kromě několika symbolických přeháněk v  první půli úvodní etapy, bylo během celého závodu hezky. Z místa startu se závodníci vydali stejně jako loni do kopce, ale po vystoupání staré Pražské silnice měli na drahný čas co se kopců týče vystaráno. Z Olšových Vrat pokračovali k nové Pražské silnici, kolem golfového hřiště do Andělské Hory a zde je čekal příjemný několikakilometrový sjezd do Dubiny. Etapa pokračovala podél řeky Ohře přes Dubinu a Kyselku do Radošova. Tam u  zrušené hospody „U Lípy“ závodníci odbočili vlevo a pokračovali do Ostrova. Na tomto místě netušili, že v kontrolní otázce o několik kilometrů dál budou dotázáni právě na jméno zrušené hospody, kolem které jeli. Prospekt si dopředu nikdo nepřečetl, a tak se družstva rozdělila ohledně řešení této otázky na 3 skupiny: ti, co si hospody všimli nebo její název znali z  dřívějška (družstvo č. 5), ti, co odpověď neznali, a tak vyslali některého závodníka zpět, aby se k hospodě vrátil (např. družstvo č. 3) a ti, co sice odpověď neznali, ale tento fakt je nijak neznervóznil, takže otázku obětovali a pokračovali dál (např. družstvo č. 7).

V Ostrově řešili závodníci úkol s identifikací čísla do telefonní budky – a to různými způsoby – od opisování čísla z letáku v budce (které ovšem nebylo do telefonní budky), přes opisování čísla, které občas zablikalo na displeji přístroje (které bylo správné) až po telefonování si z budky na vlastní mobilní telefony. Z Ostrova se pokračovalo přes Kfely a Hluboký do Horního Žďáru, kde se většina závodníků občerstvila v místní hospodě. Trasa pokračovala zpět do Ostrova a následně přes Květnovou, Maroltov, Krásný Les, Damice a Vojkovice opět k řece Ohři, po jejímž břehu se závodníci vydali přes Vojkovice a Velichov do protisměru cesty, kterou už v ten den jednou jeli – a projeli tak tedy ještě jednou kolem hospody U Lípy, což přineslo neočekávané body skupině č. 7 a rozladění skupinám (nebo aspoň některým jejich závodníkům), které si kvůli otázce zajely několik km navíc.

V Radošově závodníci přejeli řeku Ohři po provizorní lávce, která byla položená vedle rekonstruovaného historického dřevěného mostu, který byl už sice skoro hotový, ale přesto stále pro běžný provoz uzavřen a pokračovali přes Stráň a Bor do kempu Sasanka v Sadově, kde byl cíl první etapy. Zde na závodníky čekaly vytápěné chatky, meziúkol v podobě strefování se modelem autobusu do branky vytvořené z krabiček od filmů a konečně i  nedaleká restaurace, kterou se po několika kolech diskuzí s obsluhou podařilo úspěšně zarezervovat a následně i získat pro účastníky závodu oddělený salónek. V hospodě měli dobré pivo i kuchyni, takže do kempu až na výjimky nikdo nespěchal. Hromadnější přesun zpět nastal až po půlnoci. Po první etapě vedlo družstvo č. 5 s poměrně slibným náskokem před družstvem č.6 a vše nasvědčovalo tomu, že pokud se družstvo č. 5 ve druhé etapě nedopustí nějakých obzvlášť fatálních chyb, nemělo by mu vítězství ujít.

Ve druhé etapě jeli závodníci nejdříve přes Otovice do Čankova, odkud je čekal úsek po lesních a lučních pěšinách, které vyústily v Mezirolí. Dál se pokračovalo do Nové Role, Mírové, Chodova a Starého Sedla do Hor, kde většina závodníků na poměrně dlouhou dobu zakotvila v hospodě, jejíž kuchyni i ceny si velmi pochvalovala. Občerstvení v ní bylo opravdu namístě, protože následoval svým způsobem nejobtížnější úsek druhé etapy – přestože vedl převážně z kopce. Z Hor se totiž jelo přes les dolů až k  houpacímu mostu přes Ohři ve Svatošských skalách. A některé úseky tohoto sjezdu byly sjízdné jen s největší opatrností. Někteří závodníci je raději absolvovali pěšky. Ze Svatošských skal etapa pokračovala do Doubí a lesem přes Linhart do Karlových Varů na Divadelní náměstí. Odtud závodníci překonali poslední prudký kopec (zčásti po trase v K. Varech pořádaného triatlonu) Divadelní, Libušinou a Starou pražskou ulicí, aby konečně mohli v klidu usednout k plným talířům i sklenicím v místě startu 1. etapy závodu, které bylo současně – tak jako v minulém ročníku – i cílem etapy druhé – v restauraci U Doubku.

Skupina č. 5 nakonec o vítězství přišla, protože se několika nepochopitelných chyb skutečně dopustila – zodpověděla chybně některé poměrně jednoduché otázky, které měly všechny ostatní skupiny dobře, a to i  přesto, že jeden z jejích členů do posledního okamžiku hledal potřebné informace doma na internetu. Přestože většina otázek byla koncipována tak, aby na internetu najít nešla bez větších prodlev a obtíží, skupina č. 6 ve druhé etapě excelovala a díky tomu skončila první i v celém závodě. Jeden z jejích členů prozradil, že cestou používali notebook s přístupem na internet. Tím samo o sobě sice neporušili žádné předpisy týkající se závodu, ovšem tato událost jistě přinutila organizátory závodu k hlubšímu zamyšlení se nad celkovou podobou otázek a hlavně základní myšlenkou závodu, který se postupně z pohodové projížďky na kolech pro zábavu pomalu stává honbou za body za každou cenu s použitím jakýchkoli technických i  jiných prostředků. Tato skutečnost se jistě odrazí i v podobě příštího – jubilejního – desátého ročníku závodů K 293 TOUR.

Pro úplnost ještě pořadí na dalších místech – druhá skončila již zmíněná skupina č. 5 a na bronzové příčce se umístila skupina č. 2, která se účastnila závodu vůbec poprvé, takže její umístění se dá považovat za velký úspěch. O zisku medaile pro skupinu č. 2 rozhodl meziúkol, jelikož skupina č. 2 měla shodný počet bodů se čtvrtou skupinou č. 3. Za povšimnutí stojí, že tyto dvě skupiny měly shodný počet bodů nejen celkový, ale i v  jednotlivých etapách, což se v historii závodů doposud nestalo. 5. místo patřilo skupině č. 4, šestá skončila skupina č. 7 složená ze závodníků, kteří jeli závod rovněž poprvé a poslední sedmá skončila skupina č. 1.