O víkendu 12. a 13. září 2015 se konal již 21. ročník závodu K293 TOUR. Závod startoval v Dubině, kam byl vypraven z Karlových Varů již tradiční cyklobus. Vzhledem k malé vzdálenosti od Karlových Varů (11 km) se ale našel i závodník, který cyklobusu nevyužil a do Dubiny přijel rovnou na kole. Po loňském jubilejním třídenním ročníku, který poznamenalo velmi špatné počasí a ruku v ruce s ním i velmi nízká účast, se pořadatelé obávali, aby se situace neopakovala, ale podstatně příznivější předpověď přilákala na start závodu 22 účastníků, z nichž 3 se účastnili zcela poprvé, a vytvořených 10 družstev zaostalo jen těsně za rekordem z roku 2013, kdy se závodu účastnilo družstev 11.

V místě startu bylo sice ráno ještě mlhavé počasí, ale první kilometry závodu směřovaly do kopce kolem vojenského újezdu Hradiště do obce Stružná, a tak se závodníci hned v úvodu etapy zahřáli. Za odměnu pak na ně po výšlapu kopce čekala již zcela modrá obloha a krásné slunečné počasí. Těsně před Stružnou našli závodníci první obálku s otázkami, obsahující (jak se později ukázalo) nejzáludnější otázku etapy: jaké živočichy vystřídali krabové v novější verzi písničky Ivana Mládka „Defilé u moře“. Správnou odpověď, že v původní verzi písně se zpívalo o candátech, mělo jen jediné družstvo (č. 2).

Ze Stružné pokračovala trasa dále na východ mírně kopcovitou krajinou, nepoznamenanou téměř žádnou civilizací vzhledem k výskytu zdejšího vojenského újezdu. Na 20. kilometru se nacházelo první pořadatelské stanoviště. Vzhledem ke kopcovitému začátku sem jednotlivá družstva dorazila již se značnými časovými rozestupy – družstvo č. 1 v 12:23, družstvo č. 10 ve 14:11. Na závodníky zde čekal úkol v podobě hodu barevnými kroužky na cíl. Přestože vzdálenost 2 metry, na kterou se házelo, nevypadala nijak závratně, byla celková úspěšnost hodů relativně nízká – nejlepšího výsledku dosáhlo družstvo č. 1 s pěti úspěšnými zásahy ze dvaceti možných, zatímco čtyřem družstvům se nepodařil úspěšný zásah ani jeden.

Trasa závodu dále pokračovala přes Valeč, kde většina závodníků nabrala síly návštěvou zdejšího pohostinství, a dále směrem na Podbořanský Rohozec. Kousek před ním se nacházelo stanoviště hned se dvěma záludnými otázkami. První na ovocný strom a druhá na příčky posedu. Ač by se mohlo zdát, že se jednalo o otázky jednoduché, jejich řešení ztížil fakt, že ovocný strom neměl viditelné žádné plody a posed (umístěný v poli 100 m od silnice) neměl zase viditelnou nejspodnější příčku. Jednotlivé skupiny se tak v tomto místě zdržely delší dobu než na jiných stanovištích, ale většina z nich nakonec správně odhalila, že se jedná o hrušeň a příček je 14.

Za obcí Nepomyšl čekali pořadatelé na závodníky podruhé. Tentokrát však nikoliv s úkolem zručnostním, ale s úkolem intelektuálním. Družstva dostala papír s 20 textovými ukázkami v různých jazycích a měla 10 minut na to, aby jich co nejvíce poznala. Na stanoviště dorazila mezi 16. a 18. hodinou většina skupin v pořadí, ve kterém odstartovaly do závodu. Výjimkou bylo družstvo č. 3 složené z nováčků závodu, které za ostatními zaostávalo s již docela velkým časovým odstupem, a tak jim zde pořadatelé museli nechat pouze vzkaz, že si úkol doplní až v cíli, neboť se sami museli do místa cíle přesunout kvůli zajištění ubytování a večeře. Nejlepšího výsledku v tomto jazykovém testu dosáhlo družstvo č. 1 se 13 správnými odpověďmi, následovalo však hned několik dalších družstev s 12 správnými odpověďmi.

Cíl 1. etapy byl v Žatci. I přes náročnou a dlouhou etapu (měřila necelých 70 kilometrů) se většině družstev podařilo přijet v časovém limitu. Výjimkou bylo družstvo č. 3, které dorazilo s téměř devadesátiminutovým zpožděním, nebo družstvo č. 9, které bylo sice v cíli včas, ale jeho členové měli mylně za to, že časový limit vyprší až o půl hodinu později, a tak si v klidu vyplňovali odpověďní formulář, zatímco jejich limit už ve skutečnosti vypršel.

Ubytování bylo v Žatci zajištěno ve zdejším sportovním klubu. Někteří účastníci zde sice celkem nelibě nesli fakt, že se spí v místnostech po čtyřech, nakonec však pořadatelé po složitých kombinačních úvahách závodníky v rámci možností rozdělili co nejlépe do jednotlivých pokojů a mohlo se jít na večeři do nedalekého hotelu Moskva. Zde došlo k vyhlášení průběžných výsledků, které odhalily, že o první místo se ve druhé etapě poperou družstva č. 1 a 2, mezi kterými byl rozdíl pouhé 4 body, následované družstvy č. 5, 10 a 6. Zábava se tentokrát neprotáhla do pozdních nočních hodin jako loni ve Zhořci, ale i tak ti nejvytrvalejší odcházeli z restaurace krátce po půlnoci.

Druhý den čekala na závodníky hned od rána modrá obloha se slunečným počasím, a tak se všichni mohli s optimismem a vervou vrhnout do druhé etapy závodu. Její první část vedla do Kadaně, a to převážně dlouhým rovinatým úsekem s minimem kopců. Některá družstva plánovala občerstvení již na 8. kilometru ve Chbanech, kde je vítal vývěsní štít piva značky Svijany, ale vzhledem k tomu, že se zde otevíralo až v pozdějších hodinách, se sen o ranních Svijanech zase rychle rozplynul.

První kontrolní stanoviště druhé etapy čekalo na závodníky v Kadani v podobě rychlokvízu s 26 otázkami. Ač se nejednalo o otázky složité, krátký časový limit (10 minut) zapříčinil, že úspěšnost správných odpovědí se pohybovala jen okolo 50 procent. Zatímco v první etapě doráželi závodníci na první kontrolní stanoviště hodně roztroušeni, rychlý počáteční úsek druhé etapy způsobil pravý opak, když se jednotlivá družstva sjela v Kadani ve velmi krátkém sledu za sebou.

Následujících 15 kilometrů vedla etapa pohodovou cyklostezkou podél řeky Ohře. Od ní se závodníci odpoutali až na 38. kilometru v Okounově a zdolali zde asi nejhorší úsek druhé etapy v podobě dvoukilometrového stoupání. Za to však byli odměněni následujícím klesáním přes obce Kamenec a Korunní zpátky k řece, ke které se vrátili ve Stráži nad Ohří. Krátce předtím však na ně čekalo ještě poslední pořadatelské stanoviště, kam už jednotlivá družstva dojela promíchaná mezi 14:20 (družstvo č. 2) a 15:50 (družstvo č. 3). Úkol byl tentokrát oddechový – na čtyřech obrázcích co nejrychleji najít kočku, žábu, můru a psa. To se zcela úspěšně povedlo pouze dvěma družstvům (č. 2 a 5), zatímco ostatní družstva byla vždy v alespoň jednom případě neúspěšná. Rekordního času zde dosáhlo družstvo č. 10, které našlo psa za pouhou 1 vteřinu, celkově nejrychlejším družstvem bylo družstvo č. 5, které k nalezení všch 4 zvířat potřebovalo 1 minutu a 52 vteřin.

Jako vůbec nejtěžším úkolem v závodě se ukázalo najít poslední obálku mezi Jakubovem a Vojkovicemi. Nebylo to ale tím, že by byla tak dobře ukryta, ale tím, že ji zřejmě objevil nějaký náhodný kolemdoucí a škodolibě ji ukradl. A tak pořadatelům v pořadí, v jakém závodníci na inkriminované místo dojížděli, neustále zvonil telefon s dotazem na tuto obálku. Jelikož byli pořadatelé na tento případ připraveni a měli přichystané náhradní otázky, plánovali je dát závodníkům po doražení do cíle v Dubině. Ale vzhledem k tomu, že některá družstva už tou dobou byla v cíli a jiná zase dojížděla přesně na časový limit, nebylo by takové dodatečné zadání úplně spravedlivé, a tak se nakonec pořadatelé rozhodli otázky z této obálky zrušit a nebodovat.

I přes zdržení při hledání poslední obálky se s výjimkou nejpomalejšího družstva č. 3 podařilo všem ostatním časový limit splnit. Družstvu č. 2 (Albert a Hana Regnerovi) se podařilo uhájit čtyřbodový náskok z první etapy a v konečném součtu zvítězili o 5 bodů před družstvem č. 1 (Aleš, Jiří a Dana Niebauerovi). Na třetím místě se umístilo družstvo č. 5 (Martin a Robin Míčkovi).