Třiadvacátý ročník K293 tour se konal 9.–10. září 2017. Závod uspořádali Helena Nyklová a Petr Nykl v oblasti zatím z Karlových Varů nejvzdálenější – startovalo se v Mělníce. Na start se postavilo celkem 27 závodníků včetně sedmi nováčků. Rozdělili se do deseti družstev, první za krásného slunného počasí vystartovalo v 10:30.

Trasa první etapy provedla závodníky Kokořínskem, z Mělníka na severovýchod až pod Bezděz a zpět na jihozápad do cíle ve Mšeně. Na trase je čekaly čtyři obálky s otázkami, jedno pořadatelské stanoviště se speciálním úkolem a celkem 21 kontrolních otázek. Nejzáludnější kontrolní otázka čekala družstva hned po 2,6 km v Chloumku. Pouhé jedno družstvo prohlédlo všech 11 cedulí na rozcestníku dostatečně pečlivě a správně odpovědělo, že nejvzdálenějším místem zde uvedeným je Gibraltar. (Trasa K293 tour křižovala Evropskou dálkovou trasu Baltské moře – Gibraltar.)

Závodníci pokračovali dále přes Strážnici a Vysokou, pokochali se výhledem na hrad Kokořín a sjeli do Kokořínského dolu. Zde museli pořadatelé na poslední chvíli měnit popis umístění druhé obálky. Při rozvozu obálek zjistili, že dopravní značka „Děti“ byla na konci prázdnin odstraněna a museli obálku umístit k blízkému mostku. Z třiceti připravených prospektů jeden bohužel zůstal bez opravy a družstvo č. 9 tak ztratilo hodně času hledáním této dopravní značky. Pořadatelé se poškozenému družstvu ještě jednou omlouvají!

Pro správnou odpověď na kontrolní otázku na 17. km si závodníci vyšli po schodech ke skalnímu útvaru Pokličky a z kola slezli znovu o 4 km dále, když trasa vedla několik set metrů po pěšině do prudkého kopce. Nedlouho poté na ně v obci Tubož čekali pořadatelé se dvěma speciálními úkoly. Družstva měla správně pojmenovat (bez použití jakýchkoli technologií) co nejvíc z dvaceti vyfotografovaných rostlin a co nejvíc z dvaceti vyfotografovaných živočichů. Na prohlížení každé sady obrázků byly tři minuty. V květinách se nejlépe vyznalo družstvo č. 2, ve zvířatech zabodovalo nejvíc družstvo č. 8.

Z pořadatelského stanoviště závodníci vystoupali do nejvýše položeného bodu první etapy, ke hradu Houska. Družstvo č. 1 zde udělalo navigační chybu a oklikou se vrátilo na pořadatelské stanoviště. Tak si muselo výšlap zopakovat. Trasa dále pokračovala přes malebné obce Kruh a Žďár do lesů pod hradem Bezděz. Tři družstva zde správně použila mapu pro mountain bike orienteering a zjistila odpověď na teoretickou otázku č. 5. Poté se trasa stočila jihozápadním směrem zpět na Kokořínsko. Přes Nosálov a Lobeč závodníci dojeli do cíle v rekreačním středisku Sever ve Mšeně.

Pěkné počasí naštěstí vydrželo celý den, ale přesto třiapadesátikilometrovou trasu stihla v osmihodinovém limitu pouhá dvě družstva. Jako poslední dorazilo družtvo č. 9 (po hledání neexistující značky) až za tmy, ve 21:45. Teoretické otázky a úkoly v obálkách daly závodníkům zabrat. Jen třem družstvům se podařilo zjistit odpovědi na otázky z druhé obálky z videí na přiloženém CD a jen třem družstvům se podařilo v lese podle mapy najít fotografii potřebnou k otázce ze třetí obálky. Po první etapě skončilo na prvním místě družstvo č. 3 s třicetibodovým náskokem před družstvy č. 8, 6 a 10. Večeře i občerstvení k pečlivému zhodnocení závodu bylo zajištěno přímo v ubytovacím zařízení.

Nedělní ráno bylo k závodníkům méně přívětivé, spustil se déšť. Počasí odradilo od pokračování v závodě družstvo č. 2. Ostatní vyrazili po deváté hodině do mírného deště, který naštěstí ještě dopoledne ustal. Počasí ale bohužel odradilo též provozovatele Vrátenské rozhledny, ke které závodníci vystoupali po šesti kilometrech trasy. Přestože měla být otevřena, závodníci nedostali příležitost vystoupat na její vrchol a pokochat se výhledem.

Pořadatelé čekaly na závodníky poprvé na 17. km s dvaceti hudebními ukázkami, úkolem bylo poznat autora a název skladby. Nejúspěšnější byla družstva č. 3 a 9. Trasa dále pokračovala přes obce Stránka, Kadlín, Mělnické Vtelno, kde většina závodníků poobědvala, a Kropáčovu Vrutici do Krp, kde čekal na závodníky druhý praktický úkol: za deset minut poskládat co nejvíc kousků puzzle. V této disciplíně suverénně zvítězilo družstvo č. 7, které stihlo stodílnou skládačku poskládat téměř celou. Chybělo pouhých 12 dílků.

Dále vedla trasa přes Vysokou Libeň, Zadním Dolem a údolím potoka Pšovky do Mělníka. S kontrolními otázkami ve druhé etapě družstva neměla problémy, pouze u jediné, která byl položena „zpětně“, tj. až po ujetí dalších dvou kilometrů trasy, chybovala většina družstev. I přes relativně snadnou trasu několik družstev nestihlo projet celou sedmapadesáti kilometrovou trasu za předepsaných osm hodin, a to hlavně kvůli navigačním chybám.

Vyhlášení vítězů proběhlo v cíli druhé etapy, v pizzerii Piranha v Mělníce. Družstvo č. 3 ve složení Martin Míček, Robin Míček a Luboš Polák s přehledem zvítězilo i v druhé etapě a s velkým náskokem 63 bodů celkově zvítězilo nad družstvem č. 8 ve složení Kamil Kalaš, Milan Mayer a Milan Jakubčík. Ti sice v druhé etapě zůstali až pátí, ale druhé místo z první etapy udrželi. Třetí místo vybojovalo družstvo č. 10, Jakub Mráz a Jakub Votápek, přestože v dílčích pořadích v obou etapách bylo až na čtvrtém místě. Pořadatelé omylem při vyhlášení výsledků prohodili pořadí na druhém a třetím místě. Kvůli reklamaci bodování jedné otázky ale dodatečně všechny odpovědi znovu zkontrolovali a body přepočítali. Odhalených chyb bylo velmi málo, ale jedna z nich způsobila změnu pořadí na druhém a třetím místě.