znak OFICIÁLNÍ STRÁNKY KLUBU K293
MHD Karlovy Vary Sportovní akce Fotoalbum

 < předchozí ročník K293 TOUR 1998 - 4. ročník následující ročník > 
Základní statistika Výsledky Prospekt Otázky a odpovědi Mapa Komentář

KOMENTÁŘ K ZÁVODU

Druhý říjnový víkend se uskutečnil čtvrtý ročník závodu K293 TOUR. Po loňském nevydařeném počasí doufali pořadatelé v počasí lepší, ale zcela zamračená obloha, studený vítr a mírné poprchávání v sobotu ráno před startem předznamenávaly, že i čtvrtý ročník bude ve znamení zimy a deště.

Přesto se na start dostavil rekordní počet 10 závodníků – Martin Míček a Albert Regner (družstvo č. 1), Eva Němcová a Petr Sedlák (č. 2), Hana Menclová a Táňa Štechrová (č. 3), Vladimír Mencl a Andrea Widtmanová (č. 4) a obhájkyně loňského prvenství Helena Nyklová a Jana Nyklová (družstvo 5).

Protože trasa 1. etapy závodu měřila z dosud proběhlých ročníků nejvíce kilometrů a byla náročnější i vzhledem k podstatně většímu množství kontrolních otázek, posunuli pořadatelé čas startu z obvyklých 10 hodin na 9.30. Závodníci tak měli oproti předešlým ročníkům k dobru půldruhé hodiny, neboť zatímco v předcházejících letech platil začátkem října již zimní čas (a stmívalo se tedy dříve), platil letos ještě čas letní. Změny se dočkalo i místo startu – vyjíždělo se z Karlových Varů západním směrem, a tak se přesunulo místo startu z Horních Drahovic do Tuhnic ke stadionu Závodu míru.

Další výjimečností ročníku bylo i to, že se prvnímu družstvu podařilo odstartovat v oficiálním čase startu a ostatním družstvům v  pravidelném intervalu 10 minut. Dlouholetým nešvarem závodníků je totiž pozdní dostavení se na start, což odporuje pravidlům, dle kterých musí být každý závodník v místě startu nejpozději 20 minut před oficiálním časem startu.

Trasa 1. etapy (dlouhé 59 km) vedla přes Tašovice a po naučné stezce do Lokte. Původním záměrem pořadatelů bylo vést trasu přes Doubí a přes houpací most, ale ten byl v té době odstraněný pro rekonstrukci, a tak si hned v úvodu závodníci vyšlápli pořádný kopec nad Svatošskými skalami, aby ho pak v krátkém půlkilometrovém úseku zase sjeli.

V Lokti, u druhého stanoviště se schovanou obálkou – 14 kilometrů od místa startu, čekali na závodníky pořadatelé, aby je zaznamenali na video. Všechny skupiny sem dorazily ve shodném pořadí, v jakém odstartovaly – mezi 11.15 a 12.00 hodin. Zdálo se tedy, že síly jsou celkem vyrovnané.

Z Lokte se pokračovalo přes Pískový Vrch, kde se závodníkům naskytl nikterak pěkný obraz na rozsáhlou uhelnou pánev. Dále se pokračovalo přes Královské Poříčí do Sokolova. Zde se některé skupiny chtěly občerstvit v nádražní hospodě, ale její nevábný vzhled je odradil a s vidinou občerstvení v restauraci U Havrana (avizované v prospektu s popisem trasy) se vydaly na zdolání 11 kilometrového přímého úseku bez úkolů.

Ke zmíněné restauraci U Havrana v Dolních Nivách dorazily všechny skupiny téměř společně kolem 14. hodiny. To byla i oficiální otevírací doba v restauraci, ale když uplynulo dvacet minut a stále se neotvíralo, byla již vidina posezení a nasycení se tatam. K dobru tak přišlo občerstvení od organizátorů v podobě domácí buchty a teplého čaje.

Zcela jednoduše zazdil dohady ostatních závodníků o tom, jestli se bude pokračovat z kopce nebo do kopce, Martin Míček slovy: „Když je u dalšího stanoviště napsáno vyjeli jste na vrchol kopce, tak nás asi nic příjemného nečeká.“ A také že nečekalo. Na druhou stranu se ale všichni na následném dvouapůlkilometrovém stoupání zahřáli – namísto posezení v teple vyhřáté restauraci.

Pak však následoval celkem pohodový úsek přes obce Háj a Jindřichovice. Kousek nad druhou ze zmíněných obcí se nacházel malý rybník, u kterého měli závodníci hledat čtvrtou obálku. Zde si pořadatelé vymysleli na závodníky takový malý žertík – zatímco pravé obálky byly schovány na stromě na břehu, umístili viditelně na ostrůvek uprostřed rybníka falešné obálky. Dle očekávání organizátorů se většina skupin zaměřila na obálky na ostrůvku a dvě z  nich si pro ně dokonce doplavaly. V nich se však pouze dočetly krátkou zprávu: „Toto není obálka č. 4. Obálka č. 4 je schována na břehu za břízou.“

Dále vedla trasa do Šindelové (kde většina skupin nasbírala nové síly ve zdejším pohostinství), prudkým stoupákem přes Krásnou Lípu a do Rudného, kde byl již tradičně cíl první etapy.

Časový limit 1. etapy byl 9 hodin a splnit se ho podařilo třem skupinám (první, druhé a třetí). Zbylé dvě však limit překročily o pouhé 4, resp. 3 minuty. Po vyhodnocení výsledků první etapy se ukázalo, že skupiny jsou vyrovnané nejen fyzicky (rozdíl časově nejlepší a nejhorší skupiny byl pouhých 11 minut), ale i co se týče odpovědí na teoretické a kontrolní otázky. Bodový rozdíl mezi první a poslední skupinou byl pouhých 23 bodů. Navíc poprvé v historii se někomu podařilo v jedné etapě získat plný počet bodů (skupině č. 3).

Mezi první a druhou etapou se uskutečnil malý úkol v podobě odhadu délky nakreslené úsečky. Tento úkol měl rozhodnout při celkovém uzavírání soutěže v případě, že dvě skupiny budou mít stejný počet bodů (a jek se později ukázalo, opravdu rozhodoval). Úsečce o délce 12,7 cm závodníci přidávali – nejpřesněji se trefila skupina č. 2 tipem 13,3 cm. Nejhorší tip byl 15,3 cm.

Ve druhé etapě se startovalo ve stejném pořadí jako v etapě první. Její trasa měřila 43 kilometrů a vedla přes Nejdek a Suchou (v jejímž okolí se závodníci dočkali první větší průtrže mračen), dále přes Novou Roli, Mezirolí, Nivy, Otovice (kde se závodníci dočkali dalšího vydatného deště), Sadov, Bor, Pulovice a Muzikov do Karlových Varů na Lidickou ulici, kde byl cíl závodu.

Opět se potvrdila velká vyrovnanost družstev – limit 5 hodin tentokrát splnily jen dvě skupiny (č. 2 a 3), ale zbylé skupiny dojely nejpozději 24 minut po limutu. Rozdíl v bodech za 2. etapu mezi první a poslední skupinou byl rovněž nepatrný – 26 bodů.

Na závod bude nějaký čas určitě vzpomínat zaměstnankyně Českých drah, která měla v neděli 11. října službu na Dalovickém hradle. Když se jí už pátá skupina ptala na význam jisté železniční značky, automaticky již k odpovědi připojila vysvětlení co je to „kyveta“ i s praktickou ukázkou (odpovědi na jednu kontrolní a jednu teoretickou otázku).

Po dojezdu poslední skupiny vyhodnotili pořadatelé všechny formuláře. Rozdíl mezi prvním a druhým družstvem (co se pořadí týče) byl pouhé 2 body, družstva na třetím a čtvrtém místě dosáhla dokonce shodný počet bodů, a tak mezi nimi musel rozhodnout mezietapový úkol.